The Witcher – book series

I was really looking forward to the new book by A. Sapkowski. And after 11 years, it's finally here. I dove into it with gusto. It had a bit of a slow start, and for a moment, I even thought the author was repeating himself. Fortunately, the story picked up after a few pages, and the climax was, as always, excellent. And, of course, it features that typical, open, and perhaps slightly vulgar humor ;).

The story itself revolves around a young Geralt, who has just finished his training at the Kaer Morhen fortress and has set out on the Path for the first time to hunt monsters and help those in need. It is precisely the people he wants to protect and help who cause him the greatest evil and pain. As a young man, he encounters the dangers described in witcher manuals for the first time and discovers his witcher code. On the other hand, he also experiences the pleasant sides of his free-roaming trade and often receives help where he least expects it. He realizes that sometimes people can show gratitude for his often reckless, spontaneous, but meritorious and selfless deeds, which he performs in his desire for a better and more just world.

On his journey, he meets some characters we already know well from the main saga. He begins to build long-term friendships, discovers hidden truths, and uncovers secrets. Classic themes appear, and moral questions are addressed. It is primarily about the monsters within each of us and how little it takes for us to become them.

I won't reveal too much to avoid spoiling the surprises, but in the book, we learn, for example, that Vesemir was not Geralt's only teacher and how it actually went with that “famous” pamphlet called Monstrum, or a Description of the Witcher…

This book is essentially a prequel to all the other works, and Sapkowski has managed to write another very fine part of the great story about Geralt. You can easily read it as the very first book of the saga. And perhaps that is exactly what the author intended.

It has perhaps only one flaw – it is short. You can finish the approximately 280 pages in a weekend. And there is nothing left to do but wait and hope that there will be more stories about the famous Witcher.

"Dubhenn haern am glândeal, morc’h am fhean aiesin.
My brilliance pierces the darkness, my light dispels the shadows."

Na novú knižku od A. Sapkowskeho som sa naozaj tešil. A po 11. rokoch je konečne tu. S chuťou som sa do nej pustil. Mala najskôr taký nejaký pomalý rozbeh, dokonca sa mi chvíľku zdalo, že autor vykráda sám seba. Našťastie sa príbeh po pár stranách rozbehol a vyvrcholenie bolo ako vždy, výborné. A samozrejme nechýba ani typický a otvorený, pre niekoho možno trocha vulgárny humor ;).

Samotný príbeh sa točí okolo mladého Geralta, ktorý práve ukončil svoj výcvik na hradisku Kaer Morhen a vydal sa prvý krát na stezku, lov príšer a pomoc potrebným. A sú to práve ľudia, ktorých chce chrániť a pomáhať im, a tí mu spôsobia najvačšie zlo a bolesť. Ako mladíček sa po prvý krát stretáva s nebezpečenstvami popísanými v zaklínačských príručkách a objavuje svoj zaklínačský kódex. Na druhej strane spoznáva aj príjemné stránky svojho slobodného remesla a častokrát sa mu dostane pomoci tam, kde by ju nečakal. Respektíve zisťuje, že občas dokážu niektorí ľudia prejaviť i vďačnosť za jeho často neuvážené, spontánne ale záslužné a nezištné skutky, ktoré vykoná v túžbe po lepšom a spravodlivom svete.

Na svojej ceste sa zoznamuje s niektorými nám už dobre známymi postavami z veľkej ságy. Začína si budovať dlhodobé priateľstvá, zisťuje niektoré skryté pravdy a odkrýva tajomstvá. Klasicky sa objavujú známe motívy a riešia morálne otázky. Je to predovšetkým o netvoroch v každom z nás a ako málo stačí k tomu aby sa z nás stali.

Nebudem príliš prezrádzať, aby som nekazil prekvapenia, ale v knižke sa napríklad dozvedáme, že Vesemir nebol Geraltov jediný učiteľ a ako to vlastne bolo s tým “slávnym” pamfletom zvaným Anonymus: Monstrum čili Vědmáka vypodobnění…

Táto knižka je vlastne takým prequelom k všetkým ostatným dielam a Sapkowskému sa podarilo napísať ďaľšiu za mňa veľmi peknú časť veľkého príbehu o Geraltovi. Bez problémov ju možno kľudne čítať ako úplne prvú knihu tejto ságy. A práve možno to autor aj tak zamýšľal.

Má asi len jedinú chybu – je krátka. Približne 280 strán zvládnete prečítať za víkend. A nezostáva nič iné, len si počkať a dúfať, že budú ešte nejaké ďaľšie príbehy o slávnom Zaklínačovi.

"Dubhenn haern am glândeal, morc’h am fhean aiesin.
Můj lesk proniká temnotou, má záře rozhání stíny."

Great book!

Skvělá kniha!

• Nice binding
• Great price
• Amazing story

• Pekné viazanie
• Super cena
• Úžasný príbeh

The complete Witcher collection in one aesthetically pleasing box set. A perfect gift for someone who hasn't read it yet or is planning a re-read and doesn't own it yet.

Kompletní kolekce Zaklínače v jednom esteticky pěkném balení. Výborný tip na dárek pro někoho, kdo ještě nečetl nebo se chystá znovu číst a nevlastní.

Beautiful packaging!

Krásné balení!

Despite damage during shipping, I was satisfied because the e-shop's response was quick and truly helpful. I had to play the restorer since a replacement piece wasn't available. Beautiful craftsmanship. I recommend ordering items separately to avoid damage during transit.

I přes poškození před/ při přepravě jsem byl spokojen, jelikož reakce e-shopu byla rychlá a vskutku vstřícná. Jen to chtělo si pak zahrát na restaurátora, jelikož náhradní kus nebyl k dispozici. Krásné zpracování. Doporučím objednávat zvlášť, aby se v přepravě nepoškodilo.

A beautiful set with a nice brooch!

Krásný komplet s pěknou broží!

Fast processing and delivery!

Rychlé vyřízení a dodání!

I have a few complaints, mainly due to the countless changes in details established in the original works. For example, carrying two swords on the back instead of one.

But all in all, it's a quality read. It was great to return to the world of the Witcher. And Stanislav Komárek's translation was excellent once again.

Pár výtek mám, hlavně kvůli nespočtu změn v detailech, které byly ustanoveny v původních dílech. Příkladem je nošení dvou mečů na zádech místo jednoho.

Ale kolem a kolem je to kvalitní četba. Bylo fajn se znovu vrátit do světa zaklínače. A překlad Stanislava Komárka byl opět skvělý.

In my opinion, Sapkowski shines brightest in short story form, and in that regard, The Crossroads of Crows doesn't disappoint, even though it's neither a collection of pure short stories nor a cohesive novel. At first, the chapters feel like self-contained stories, but it soon becomes clear where the narrative is heading, and the chapters become more interconnected.

A similar concept was used in Season of Storms, and it worked perfectly for me. In The Crossroads of Crows, the chapters are also skillfully peppered with numerous excerpts from various correspondence, which helps bridge longer time gaps and explains what didn't fit into the short story format.

As for the plot itself, I wasn't as blown away – the theme of revenge didn't feel that compelling, even though it ultimately managed to hold the book together well enough.

I was also somewhat disappointed by the characters; I'm used to Sapkowski's more imaginative character work. Here, no one really grabbed me. Of course, the fact that there isn't much room for deep character development in a short story format plays a role, but the bar is set quite high from his previous books.

All in all, it's still readable Sapkowski, featuring beautiful language work (as always, a very nice translation...), at times poignant, at times biting, and at times amusing. You'll breeze through the book in one rainy afternoon and part of an evening. You probably won't be blown away, but it's a solid read, and if you like Sapkowski's work, you'd be missing out if you didn't read The Crossroads of Crows.

Dle mého mínění sedí Sapkowskému ponejvíce povídková forma, v tomto ohledu Rozcestí krkavců nezklamalo, byť se vlastně nejedná ani o čistokrevné povídky ani o ucelený román. Zpočátku mají kapitoly formu spíše uzavřených povídkových celků, pak už začne být jasné, kam příběh směřuje a kapitoly jsou více provázané.

Podobný koncept byl použit už v Bouřkové sezóně a minimálně na mě fungoval skvěle. V Rozcestí krkavců jsou kapitoly navíc umně špikovány četnými úryvky z různých korespondencí, což pomáhá překlenou delší časové odmlky a dovysvětluje, co se do formátu povídkových kapitol nevešlo.

Co se týče samotné příběhové linky, tam už jsem tolik odvařený nebyl – téma pomsty mi nepřišlo zas tak atraktivní, i když se nakonec ukázalo, že knihu jakš takš dokáže držet pohromadě.

Poněkud zklamaný jsem byl i z postav příběhu, u Sapkowského jsem byl zvyklý na nápaditější práci s charaktery. Tady mě nikdo nezaujal. Určitou roli v tom samozřejmě hraje fakt, že na krátké povídkové ploše není zpravidla moc místa na nějaké hluboké vykreslování povah, ale laťka je holt z dřívějších knih nastavena poměrně vysoko.

Suma sumárum, je to pořád čtivý Sapkowský, je to krásná práce s jazykem (tradičně moc pěkný překlad…), místy trefné, místy kousavé, místy k pousmání. Knížku shlédnete za jedno deštivé odpoledne a kousek večera. Odvaření z ní pravděpodobně nebudete, ale čtení je to poctivé a pokud máte Sapkowského dílo rádi, prohloupili byste, kdybyste si Rozcestí krkavců nepřečetli.