Battlelore

Unboxing a game like this feels like Christmas every time. With over two hundred intricately detailed miniatures, a mountain of cards, and tons of tokens, your brain immediately starts connecting experience with imagination to figure out how it all works. The manual is extensive, but it's written in a way that lets you try your first map after just a few pages, so you can start playing the very day you unbox it.

You can find a link to an excellent Czech translation of the rules, cards, and more on this site.

How it works: players set up the game board, which is printed with green hexes representing standard terrain. Two lines divide it into a left flank, center, and right flank. Depending on the map you're playing, you place terrain—forests, hills, rivers (bridges, fords), walls, or special buildings and locations. This terrain can affect line of sight, movement, combat, and more. Next, you deploy units according to the map. Usually 30–60 miniatures per player—cavalry, infantry, archers, or creatures. Each unit consists of 3–4 miniatures (which act like the unit's health). The last miniature removed from a unit is the standard-bearer, who counts as a victory point for the opponent when removed. The flags bear the unit symbol (archers, infantry, cavalry), the shape of the flag determines the allegiance to one of the opposing sides, and the color determines the unit's training. Green banners (archers, light infantry, light cavalry) are poorly trained units with basic gear, meaning low attack but high mobility. Blue banners (standard infantry and cavalry) are the most common, representing standard-trained and equipped professional units. Red banners (heavy infantry and cavalry) are elite veterans with the best gear and highest attack, but they are the slowest.

Another important factor is unit morale, which determines whether a unit will flee or bravely defend its position and counterattack when struck.

The game itself proceeds with each player receiving a certain number of command cards based on the scenario. On your turn, you play one card of your choice and move units according to the description on the card. This could be, for example, "3 any on the left flank" or "all blue banners on the battlefield," etc. There are also special cards like cavalry charge, eclipse (arrows), or counterattack.

Battle Lore is fast-paced, and you can play the same map multiple times, yet it will always be different because tactical options depend on command cards and dice rolls. My first game was a bit disappointing; personally, I prefer games with less luck involved. But with every subsequent game and higher-level map, I enjoy it more and more because, as a strategist, you have to account for the whims of the dice.

There is so much more to write about, like orcs, who naturally have weak morale, or dwarves, who are naturally brave. The base game includes a giant spider creature that can become a curse for your opponent. And that's just the "Battle" part. In the fifth scenario, "Lore" comes into play—which means not just magic, but exceptional abilities as well.

Here, players start using a war council, which can include a warrior, scout, wizard, and monk. Each has 15 spell and ability cards, from which a specific number are randomly shuffled into a single deck for the game. This means there's a different combination every time, creating real tension. What might you draw? What does your opponent have? Examples of spells and abilities: teleport, fireball, increased attack, increased movement, changing opponent's orders, healing, etc.

It's currently my most-played game because, once the map and miniatures are set up, you can sometimes finish a game in 30 minutes. It's dynamic, fun, strategic, and highly addictive. I definitely recommend it, and you can get it for a great price right here on this site!

Rozbalení takovéto hry jsou pro mě vždy vánoce. Přes dvě stě titěrně do detailu zpracovaných figurek, hromada kartiček a spousta různých žetonů a mozek okamžitě začne spojovat zkušenosti s fantazií, jak to asi všechno funguje. Návod je sice rozsáhlý, ale je psaný tak, že si po pár stránkách vyzkoušíte první mapu, takže je možno hrát už ten den kdy hru rozbalíte.

Na těchto stránkách je odkaz na vynikající český překlad pravidel, kartiček atd.

Jak to funguje: hráči rozloží herní desku, která je potištěna zelenými hexy, které znázorňují obyčejný terén. Dvěma čárami je ve třetinách rozdělena na levé křídlo, střed a pravé křídlo. Podle mapy kterou hrajeme, rozmístíme terén - lesy, kopce, řeky(mosty, brody), hradby, popřípadě nějaké speciální budovy či místa. Tento terén může ovlivnit linii střelby, pohyb, boj atd. Dále rozmístíme jednotky dle mapy. Většinou 30 – 60 figurek pro každého hráče – jízda, pěchota, lučištníci popřípadě kreatury. Přičemž každá jednotka se skládá ze 3-4 figurek. (ty fungují něco jako životy jednotky). Vždy poslední odstraněná figurka jednotky je vlajkonoš, který při odstranění funguje jako vítězný bod pro soupeře. Vlajky na sobě nesou symbol jednotky (lučištníci, pěchota, jízda), tvar vlajky určuje příslušnost k jedné ze soupeřících stran a nakonec barva určuje výcvik jednotky. Zelený prapor (lučištníci, lehká pěchota, lehká jízda) špatně vycvičené jednotky se špatnou výbavou, takže malý útok ale díky tomu velká pohyblivost, modré prapory (standardní pěchota a jízda) – nejčastější barva praporu ve hře, jedná se o standardně vycvičené a vybavené profesionální jednotky, červený prapor (těžká pěchota a jízda) jsou to elitní veteráni, kteří mají nejlepší vybavení, největší útok, ale díky tomu jsou nejpomalejší.

Další důležitou věcí je morálka jednotky, která ovlivňuje zda jednotka vezme nohy na ramena, anebo bude statečně bránit pozici a ještě při napadení vrátí protiútok.

Samotná hra probíhá tak, že každý hráč obdrží podle scénáře určitý počet velících karet. Vždy když je na tahu, zahraje jednu kartu dle svého výběru, a pohne jednotkami podle popisu na kartě. Může to být např. „3 jakékoli na levém křídle“ nebo „všechny modré prapory na bojišti“ atd. Dále jsou zde karty speciální např. jízdní útok, zatmění nebe (šípy), odvetný útok.

Battle Lore má rychlý spád a stejná mapa se dá hrát vícekrát, přičemž vždy bude jiná, protože taktické možnosti jsou závislé na velících kartách a hodech kostkami.
První hra mě trochu zklamala, osobně mám raději hry s menším podílem náhody, ale s každou další hrou a vyšším levelem mapy, mě baví čím dál víc, protože právě nepřízeň kostek je to, s čím jako stratég musíte počítat.

Je toho ještě spoustu co by se dalo psát, tak například orkové, kteří mají přirozeně slabou morálku, nebo trpaslíci, kteří jsou přirozeně stateční. V základní hře je kreatura obří pavouk, která se může stát prokletím pro soupeře. No a to jsme se teprve prokousali částí Battle. V pátém scénáři přichází na řadu Lore – což znamená nejen magii, ale vyjímečné schopnosti jako takové.

Tady hráči začnou používat válečnou radu, kde může být válečník, zvěd, čaroděj a mnich. Každý z nich má 15 karet kouzel a schopností, z nichž se do hry vždy do jednoho balíčku náhodně namíchá jen určitý počet. Takže pokaždé je ve hře jiná kombinace, což vyvolává jisté napětí. Co vám může přijít? Co má soupeř?
Příklad kouzel a schopností: teleport, ohnivá koule, vyšší útok, větší pohyb, změna soupeřových rozkazů, léčení atd.

Pro mě v součastné době nejhranější hra, protože se s rozložením mapy a figurek dá někdy dohrát za 30 minut, přičemž je dynamická, zábavná, strategická a velice chytlavá. Rozhodně doporučuji a navíc je na těchto stránkách za dobrou cenu!